PRA

PROGRESIVNÍ RETINÁLNÍ ARTROFIE (PRA), tj.onemocnění sítnice, zcela jistě zastává první místo v řadě dědičných chorob oka. Jedná se o postupné odumírání specielních buněk, vystýlajících oční kouli a odpovědných za příjem světelných paprsků. Tomuto onemocnění je v západních zemích věnována značná pozornost.

Zjednodušeně řečeno, existují dvě základní formy tohoto onemocnění:  generalizovaná a centrální, lišící se nejen klinickým nálezem, ale i formou dědičnosti. Generalizovaná se projevuje atrofií v periferních částech sítnice, středová část je nezměněna. Tato středová část je však postižena při onemocnění psa formou centrální.

První klinické příznaky PRA jsou majitelem pozorovány za šera a v době snížené viditelnosti. Pes se hůře orientuje, naráží do překážek, zornice psa je široce rozevřená i při přímém dopadu světla do oka psa (výrazné při fotografování – psovi „svítí oči“). Zhoršuje se i periferní vidění psa. Poslední fází je zakalení čočky, což ještě více znemožní transparenci světelných paprsků sítnicí a onemocnění končí ztrátou zraku.

Diagnostika tohoto onemocnění je vázána na specializovaná pracoviště vlastnící fundus kameru, či elektroretinograf, kterými lze diagnostikovat onemocnění ještě před vlastními klinickými příznaky. Např. u pudlů největší frekvence klinických projevů je mezi  3. – 5. rokem stáří, ale technika je může odhalit už od 9 měsíců.