Alan z Dudákova kraje

    

 † 27.2.2012

Narozen 17.5.1999 Číslo zápisu CMKU/HW/1916/99
Barva černá se znaky Chovnost
Otec Cadde Zelené Karpaty Bonitační kód
Matka Džena Ajkaro DKK HD C 0/3 28.9.2000
Chovatel Milan Schánělěc, Strakonice Výstvay 3x výborná 3
Váha, výška Zkoušky

PLEMENNÁ KNIHA

  

Alana jsme si koupili původně jen na hlídání našeho statku. Ale jelikož měl  PP, nedalo mi to a rozhodla jsem se, že ho zkusím uchovnit. Byl to myslím exterierově velmi nadějný pes, začali jsme chodit na cvičák, spolu jsme absolvovali první výstavy, perfektně se předváděl, vždy byl výborný . Pak ale přišlo vyšetření DKK. Jelikož jeho předci měli DKK 0/0, očekávala jsem také tento výsledek, který je podmínkou pro uchovnění psů. Skutečnost byla jiná – 0/3.

A tak máme doma hovawarta – „hlídače dvora“.

Něco málo o tom jaký je : Alan je prostě pes… slyší, ale neposlouchá, když nutně nemusí. Jinak má typickou hovawartí povahu, je to kamarádský pes a dobrý hlídač, je velmi hravý, bezmezně miluje aprot a také procházky, vždy proleze každé křoví. Borderky vnesly do jeho života i určitou dávku dravosti, právě o míček. Rádi spolu závodí, i když ony naběhají 2x tolik. Ale on se nedá. Jinak je Alan absolutní pohodář.

2007 : Alanovi je letos již 8 let a i přes výsledek DKK 0/3 je ve výborné kondici, a nezaznamenáváme u něj žádné známky jakýchkoli problémů. Máme jen trochu problémy s línáním, které nastupuje čím dál později a srst se obtížně vyčesává, což připisuji nevyrovnanosti hormonů díky kastraci. Minulý rok jsem ho dokonce ostříhala, abych mu ve velkých vedrech ulevila, ale byla to fuška, letos se mi do toho znovu nechtělo a i po ostříhání jsem mu podsadu z minulého roku vyčesala až letos na jaře. Jinak je Alan stále výborný běžec s dobráckou povahou. Je to prostě „ pes pohodář “.

2011 zima : za pár měsíců bude Alanovi 12 let. Stále si nenechá ujít procházku a aportky. Ale přece jen již občas pokulhává, o hodně více odpočívá, někdy ani nevyleze z boudy a také začíná být nahluchlý. Ale je to pořád ten veselý, dobromyslný Alan. Stále je veliteeml smečky a ve srandě to dokáže vysvětlit i přidrzlé Clerině.

2011 jaro : s jarem Alan velmi pookřál. I když vždy miloval míček, nyní je schpoen pro něj udělat cokoli. Byl by schopen se kvůli němu snad i přerazit a vůbec by mu to nevadilo. Navíc si pro něj v běhu začal i skákat, což odkoukal od Giny…je to starý blázen 🙂

prosinec 2012 : s Aloušem je to nějaké horší,  již přes měsíc ho bolí noha – kulhá a vzhledem k jeho věku už to bohužel asi lepší nebude.

leden – únor 2012 : Není na tom vůbec dobře….od nového roku se jeho problémy s klouby a tudíž s pohybem velice zhoršily. Myslím, že před pár dny jsem ho vzala asi na jeho poslední procházku před statek, ale bylo to na něj moc. Ušel sotva 50 m, zastavil se, smutně koukal na holky jak běhají, otočil se a dokulhal se domů. Od těch velkých mrazů spí ve sklepě, poněvadž někdy za celý den ani nevylezl z boudy a byla mu zima. I přesto se někdy ještě došourá ven. Ale bez pohybu velmi rychle chřadne, už ani nechce tolik žrát. Každým dnem je hoří, slabší a smutnější . Loučení s ním je velmi těžké, ale bohužel nevyhnutelné.

27.2.2012 : DNES JSME SE S ALÁNKEM NAPOSLEDY ROZLOUČILI …ani nevím, co mám napsat, je mi ho moc líto.

Už jsme nechtěli prodlužovat jeho smutek, že nemůže běhat tak jako dříve, závodit s Ginou a aportovat svůj oblíbený míček. A tak jsme mu ho dali sebou na cestu do psího nebe, aby se za ním mohl honit alespoň tam nahoře.

Děkujeme ti Alánku, že jsi tu s námi 13 let žil, byl si veselým kamarádem  a výborně si hlídal náš statek.

Navždy tě budeme mít v našich srdíčkách.

DOKUMENTY

FOTO

Další foto najdete v Galerii